CÍL
Žití v lásce, klidu, štěstí, spokojenosti, radosti... je vědomým přáním mnoha z nás. Kdo se spoléhá, že někdo blízký nebo cokoli ve světě naplní trvale tuto lidskou touhu, bude ve výsledku zklamaný.
„Neočekávejme od člověka to, co nám může dát jen Bůh." (Sv. Kateřina Sienská)
Člověk zaměřuje svou pozornost vně, očekává od lidí, věcí, jevů, událostí, že uspokojí jeho vnitřní stav. Chvilkově jistě ano, ale časem tento pocit spokojenosti vyprchá a dostaví se opět potřeba dalšího naplnění. A tak každý hledá, zkouší a dělá všelicos, co mu přináší pocit ŠTĚSTÍ. Jenomže svět a všechno v něm je pomíjivé, proto nic z venku nemůže trvale štěstím zaplnit prázdnotu v lidském srdci, jež vznikla oddělením se od věčné blaženosti = od Boha.
„Pravá radost k nám nepřichází od stvoření, ale od TVŮRCE...." (Sv. Bernard)
Proto i lidé, kteří mají ve hmotě „všechno" - bohatství, moc, krásu, zdraví, úspěch, slávu... - nebývají vždy ve výsledku šťastní. Hmota, jíž vládne Satan, dává zakusit jen falešný pocit štěstí. Lidé jí často pokládají za zdroj svého naplnění, ale to je omyl. „Neukládejte si poklady na zemi... Ukládejte si poklady v nebi... Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ (Matouš 6:19,21)
Bohatství, moc, sláva, pozemská láska, přinášejí s sebou kromě prvotního uspokojení také hlavně starosti, obavy, zklamání, smutek, lpění, závislosti, ztráty... V honbě za pomíjivým „štěstím“ se mnozí vydávají cestou vlastní destrukce - alkohol, drogy, promiskuita, hněv, lež, závist, strach, nenávist, nespokojenost, pýcha, podvody, intriky, lhostejnost...
Kdo se zaměří na svou vnitřní podstatu, na své srdce, najde zde přítomnost Boha. Bude se cítit celistvý sám v sobě, naplněný, šťastný, svobodný, vyrovnaný, nezávislý.
„Kdo má Boha, tomu nic nechybí." (Sv. Terezie z Avily)
Kdo Boha hledá, najde odpověď. Kdo po Bohu touží, pochopí odpověď. Kdo Boha miluje, prožije odpověď. Někteří lidé se už duchovně „probudili“, a tudíž mnohé poznali a pochopili. Pojem "probuzení" bych nedokázala lépe vyjádřit než slovy světce antického starověku: „Člověk je tehdy dokonalý, když si bere za cíl dosažení života věčného a směřuje k němu všechny své touhy." (Sv. Augustin)
- Jen ten zvítězí nad sebou - egem, kdo si Boha ve svém životě postaví na první místo. S NÍM si uchová pevnou víru, překoná všechna úskalí, odolá všem pokušením i nástrahám, zachová si v srdci pokoru a lásku za všech okolností... Jen takový je nakonec obdarován Boží milostí...a...
VCHÁZÍ...
.jpg)